Historie

Historie obce Štěpánovice

Prohlédněte si nejnovější studii o historii obce Štěpánovice od p.Kasíka - dokument ke stažení (doc - 43,5 kB)

 

1. verze

(Vypsáno z archivu Třeboňského, Aug. Sedláček místopis král. Českého str. 869; Originál je napsán ručně od Františka Mareše staršího)

 

Štěpánovice se původně jmenovaly Štěpánov a byly založeny od rytíře Štěpána kolem 13. století v níž byl kostel již před rokem 1356. Kolem tohoto století patřil Štěpánov p. z Landštejna. V roce 1372 měl je v držení Ješek z Kosovy Hory z Lomnice a byl tu také zemanský statek. V roce 1398 osvobodil Vilém z Landštejna ves od úmrtí a patřila k faře Ledenické. Od roku 1424 k Třeboni. V 15 století byly Štěpánovice v zástavě. V době husických válek měl zde některé platy pan Tožický z Vidova, ale větší část vesnice držel Oldřich z Rožmberka nepřítel Husitů. Když pak Táboři a Sirotci se svými vůdci panem Bidinkou a panem Čapkem ze Sán podnikly válečné tažení k Třeboni, aby tu škodily Oldřichovi došlo i na tuto vesnici, která popleněna, kostel vyloupen načež ztratil faráře. V roce 1573 dal hejtman Rožmberský Jan Černý z Vinoře postaviti dvůr Vranín na místě vymýtěného lesa Vraní. Roku 1440 koupil Oldřich z Rožmberka váznoucí platy od Jana Tožického a tak celá vesnice připojena k panství Třeboňskému a kostel přidělen jako filiální k faře Ledenické. Teprve v roce 1738 filiálka tato pro velkou vzdálenost zrušena a kostel od ovdovělé kněžny z Švarcnberga vyzdvižen. Prvním farářem ustanovem Th.Dr.Josef Schmidt před nímž nebylo tu faráře přes 100 let.

 

R O B O T A
Poplatky obce Štěpánova v 17 - 18 století. Platilo se v kopách, groších a denárech. 1 kopa 60 grošů, jeden groš 7 denárů. Poplatky se odváděly vrchnosti 2x za rok a sice: na sv. Jiljí a na sv. Jiří. Poplatky činily o sv Jiří 12 kop, 41 groš, 6 1 denáru. O sv. Jiljí 12 kop, 23 grošů, 6 1 denáru. Když pnänství Třeboňské získal J. Adolf hrabě ze Švarzenberggu byly tyto dávky regulovány. Na sv Jiří 25 zl. 43 kr. , 4 1 denáru, na sv. Jiljí 30 zl. 11 krejcarů 5 denárů. Po třicetileté válce zbylo zde 5 rolníků a vlese Slabci byla tvrz. Obec Štěpánovice a Hvozdec byly podány faře Štěpánovické a jejich obyvatelé musely zdejšímu faráři robotovati, od čehož také jedna farní louka má název robotýřka. Podle robotního patentu z roku 1775 vázly na obci tyto roboty. 32 sedláků se 2 voly 3 dny v týdnu a 24 sedláků ruční roboty, od Jana až do Václava 1 den týdně, 1 chalupník konal ročně roboty 26 dní a podruzi ročně 13 dní. Pak nastalo ponenáhlé vystupování roboty. Tolik ze zápisků, jak již výše uvedeno od pana Františka Mareše staršího,které jsou od něho ručně napsané.

2. verze

(Tato historie je popsaná od pana Antoně , obyvatele Štěpánovic , a je vypsaná z archivu Třeboň.)


Vesnice Štěpánovice - rozkládá se po obou stranách státní silnice - Domažlicko - Budějovické - Štěpánovice - Třeboň - a nachází se ve velké rybničné pláni Třeboňské - pozůstatku to sladkovodního jezera - z kaneroické doby - na pahorní vysočině - Českomoravské - jako farní ves - v soudním okresu Lišovském a politickém Českobudějovickém . Dle úředního sčítání - ze dne 1.12.1930 na katastráním území - ploše 1458 ha, ve 143 domech žilo celkem 688 obyvatel,. Vlastní ves Štěpánovice tvořilo 123 domů na Skalicích 14 domů a na panský dvůr Vranín - Kuna - 6 domů. Výška nad mořem: 456 metrů. V vzniku vesnice se nedostává písemných zpráv. Jako řada jiných obcí - byla založena asi někdy koncem 13. a 14. století a osazena obyvateli národností Slovanské - České. Pojmenovaání obce v nejstarších pramenech se objevuje skoro výlučně ve tvaru Scepanov, Stiepanov, Štěpánov. Tvar Štěpánovice doložený až v 15. století. Na světlo dějin vystupuje Štěpánov v roce 1356 již jako hotová farní ves s kostelem patřící k děkanátu Chýnovskému. Ještě dnešní kostel - Na nebe vzetí Panny Marie - ač řadou stavebních úprav značně znešvařený hlásí se svým půdorysem a gotickým slohem zřejmě do první poloviny 14.století.

Kamenná křtitelnice jest z roku 1515. Nejstaršímu držiteli Štěpánova byly páni z landštejna Erbu pětilisté růže, stříbrné v červeném poli, kteří tuto ves drželi k Ledenicům. Ke kostelu v Štěpánově byla koncem 14. století přifařena ves Vranín, která byla ve válkách na sklonku 14. století velmi zpustošena a vypálena a obyvatelstvo bylo rozehnáno. Za vlády pánů ze Švamberka přisluhovali v kostele Štěpánovickém , ženatí kněží - strany - po obojí. Roku 1539 koupil Petr Vok z Rožmberku - ves Štěpánov - s lidmi - platy a dědinami ornými s potahy a se vším. Truchlivou předehrou války třicetileté byl pro jižní Čechy vpád vojska Pasovského - léta 1611 a od něhož nad jiné zakoušel kraj Budějovický. Celý kraj od Budějovic až na Třeboň, byl vojskem Pasovským zaplaven. Mezi dnem 10.-15. červnem roku 1611 - položilo se Pasovské vojsko mezi Lišovem a Štěpánovem , kde na vršku Štěpánovských polí bylo mu do 100.000 - stotisíc vyplaceno - vesměs to peníze jež císařovi Matyášovi - na zaplacení té soldatesky půjčil velkodušný Třeboňský vladař - Petr Vok z Rožmberka. Roku 1660 - dostal se Štěpánov se zbožím - pozemky v majetek Schvarzenbergů. Po celou dobu války třicetileté zakoušela ves Štěpánov jako mnohé jiné osady na Třeboňsku a Budějovicku - veliké útrapy a zádavy. Bezbranná naše vesnice, ležící na starodávné a důležíté silnici od Třeboně k Budějovicím musela snášetí těžké břímě jako ubytování a vyživování vojáků, kteří mimo záplaty ohrožovali vesničany na životech a majetku. Část byla císařskými vojsky hraběte Karla Bonaventury Bugroně vypálena, ihned po porážce utrpěné v bitvě se stavoským vojskem v listopadu roku 1618, poblíž Dunajovické hory a Horního Miletína. Dílo zkázy pak bylo dokončeno v roce následujícím, kdy Maradas se svými Valany a Italy z Neapolska podnikl z Budějovic noční nájezd na Třeboňskou pevnost - byv však zde krvavě odražen pomstil se Třeboňskému vladaři Petrovi ze Švamberka alespoň tím, že mu vypálil mimo jiné i zbytek jeho poddané vsi Štěpánova. Kde zůstalo nějaké polosesuté stavení ještě od ohně ušetřeno utíkali od něho jeho držitelé , že strachu před hordami potulných soldátů - sami do lesů nebo do vzdálených krajin a tak léta 1625, když komisaři k tomu dožádání se sjeli, aby panství Třeboňské shlédli - a vše v poznamenání uvedli - nalezli ve Štěpánově jen samá pustá spáleniště a ves zcela liduprázdnou. Dle panského verbáře sepsaného kolem roku 1636 - se připomíná ve Štěpánově - ještě tehdy 19 spálenišť. Tolik archiv Třeboň - podepsán Josef Antoň 25.5.1980.

(c) Obec Štěpánovice u Českých Budějovic
Arakis & Belleville